Alergie na hmyzí jed
V našich podmínkách se alergické reakce objevují nejčastěji po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm. Méně často mohou potíže vyvolat také čmeláci, a jen zřídka se popisují reakce na bodnutí vosíkem.
Alergická reakce na hmyzí jed může mít různý charakter. Může jít o běžné lokální příznaky, jako jsou bolest, zarudnutí a otok v místě bodnutí – tyto projevy jsou nezávažné a obvykle se neřeší.
Važnější reakce zahrnují výsev kopřivky, otok sliznic dutiny ústní a dýchacích cest, nebo až závažné a život ohrožující stavy jako jsou pokles systémového tlaku, poruchy srdečního rytmu, či náhlé úmrtí, ke kterému může dojít v řádu desítek vteřin.
Alergiím na hmyzí jed je třeba věnovat zvláštní pozornost pro jejich vysokou životní nebezpečnost. Každá závažnější reakce, než lokální otoky, by měla být řádně vyšetřena.
Nabízené vyšetření specifických IgE protilátek proti alergenovým molekulám hmyzího a vosího jedu umožní odlišit zda reakce nastala po bodnutí včelou nebo vosou, zejména pokud postižený neví, jakým hmyzem byl bodnut.
Ve většině případů toto vyšetření dovede s relativně vysokou jistotou odhalit případnou alergii.
Vyšetření není zaměřeno pouze na alergeny vosy a včely, ale některé alergeny včelího jedu jsou strukturálně podobné s alergeny neagresivních čmeláků. Podobně také některé alergeny vosího jedu jsou strukturálně podobné s alergeny sršně a vosíka.
Toto vyšetření je vhodné provést po proběhlé závažnější reakci po bodnutí hmyzem, ideálně s odstupem alespoň 6 týdnů.
Samostatné laboratorní vyšetření není vhodný nástroj ke zjistění rizika rozvoje alergické reakce u člověka, který neměl žádné potíže po bodnutí hmyzem.