Streptococcus pneumoniae (S. pneumoniae) je jedním z nejvýznamnějších bakteriálních patogenů způsobujících onemocnění respiračního traktu (záněty nosních dutin a středouší, zápal plic, meningitidy, sepse). Nejvíce ohroženi jsou nemocní po odstranění sleziny, onkologicky nemocní, malé děti a starší osoby.
Pouzderné polysacharidy z patogenních kmenů S. pneumoniae jsou základem vakcín.
Očkování je největším pokrokem imunologie, zajišťuje specifickou obranyschopnost organismu proti danému onemocnění. Laboratorní vyšetření stanovuje hladiny protektivních (ochranných) protilátek.
Cílem vyšetření je najít hladinu, kdy je hodnota protilátek nízká a již neposkytuje dostatečnou ochranu anebo naopak odhalit vysokou hladinu protilátek. Při nízkých hladinách je třeba zvažovat očkování. Při vysokých naopak zvážit odložení očkování na později.
U lidí, u kterých imunitní systém není dostatečně funkční, je vhodné po každém očkování s odstupem cca 6 týdnů od podání vakcíny vyšetřit hladinu protilátek, aby se zjistilo, zda podání vakcíny vyvolalo dostatečnou ochranu.
Očkování proti S. pneumoniae není v České republice součástí povinného očkovacího schématu. Patří mezi doporučená očkování především pro malé děti a starší osoby.